Kancelář - II. část

Šéf mě ale chytí pod krkem, podívá se mi do očí a řekne...

Šéf mě ale chytí pod krkem, podívá se mi do očí a řekne: „Neříkala jste náhodou, že uděláte cokoliv?“ dívá se na mě upřeně a čeká na odpověď. Najednou si začne vytahovat pásek z kalhot. Podívám se dolů a začnu přemýšlet, co s tím páskem bude dělat. „Ale já nečekala, že budete takový...“ a nestačím ani dokončit větu, protože mě šéf předběhne. „Jaký? Co jste čekala?“ Vytáhne opasek a položí ho na stůl. Spadnou mu kalhoty dolů a už je nahý celý. „Tak jaký?“ Zajede mi rukou do rozkroku a dvěma prsty mě pohladí po kundičce. Jakmile si sáhne, tak se lehce pousměje. „Ale líbí se vám to, že?“ Dýchám už skoro vzrušeně, vzdávám to, přitisknu se blíž k šéfovi. „Udělám všechno, všechno, co budete chtít.“

Pochopila jsem, že mě vzrušuje představa, že ho musím poslouchat, ale nechtěla jsem si to sama sobě přiznat. Šéf mě chytne jednou rukou pod krkem a jednu má pořád v mé kundičce, podívá se mi do očí, ohne mě přes stůl a řekne: „Vyšpul na mě pořádně zadeček ty čubko!“ Otočím se, roztáhnu nohy od sebe a jsem celá jeho. Položím se na stůl, ruce dám za záda a překřížím je přes sebe. Šéf vezme pásek a ruce mi spoutá, potom mě několikrát silně pleskne přes zadek. „Řekl jsem, vyšpulit pořádně.“ Tak samozřejmě uposlechnu. Vezme si žalud do ruky a začne mi s ním přejíždět po vlhké kundičce a jen tak na okraj mi na chvíli zajede dovnitř. Takhle mě trápit, pomyslím si. Najednou jsem jako smyslů zbavená a vykřiknu: „Šukejte mě, pane...prosím“!“ V mém hlase je slyšet touha mít ho v sobě.

Vrazí ho do mě, sotva to dořeknu. Je celý ve mně, chytne mě za pásek, přitáhne si víc k sobě a začne mě tvrdě a hluboko šukat. Jeho přírazy mě přivádí do extáze, neovládnu se a moje vzdychání přejde do křiku. Chci víc a víc. Pocit, kdy ležím, nemůžu mu nijak odporovat. Chytí mě za vlasy a šuká stále tvrdě, bez slitování. Krásně do mě klouže a já se toho pocitu nemůžu nabažit. Jak mě šoustá, tak se nakloní, zajede mi dvěma prsty do pusy a já mu je hezky olíznu. Cítím, jak se mi pásek zařezává do kůže, ale bolest v tuto chvíli není vůbec důležitá. Přestane. Sundá si košili, otočí mě na stole na záda, chytne za stehna a přitáhne si mě k sobě blíž. Podívá se na mě. Ten pohled za těmi brýlemi je naprosto k sežrání a hrozně mě vzrušuje. Na první pohled takový slušňák, ale ve skutečnosti je to pěknej prasák.

Roztáhne mi nohy víc od sebe, a vrazí ho do mě. Žádné škádlení, prostě mě začne šukat a uspokojovat se na mém těle. Chytnu si jeho ocas do rukou a ješte si ho do sebe začnu sama přirážet. Je vidět, že se mu to líbí. Zakloním se a oba si to náležitě užíváme. Jeho prsty, které jsou ode mě stále vlhké mi dá pusy a já je olíznu a začnu si s nimi ještě pohrávat. Najednou mě chytne pod krkem a vrazí mi dvě lehké facky a přitom jeho přírazy jsou čím dál silnější. Líbí se mi to. Můj dech je zrychlený a šéf vidí, že jsem v naprostém tranzu. „Dívejte se na mě takhle, přesně takhle, jako můj pán.“ slova mi jdou z úst sama, beze studu. „Šukej mě tvrdě, přirážej do mě co nejvíc můžeš. Chci, aby to bolelo, chci to, protože takhle se mi to přesně líbí. Dívej se na mě!“ Šéf je jako smyslů zbavený a moje slova ho ještě víc vyprovokovala.

Bez přestání se mi dívá do očí a oba víme, že jsem tu jen pro něho. Najednou cítím, že se blíží jeho vrchol. „Klekni si ty děvko.“ přikáže mi a já si kleknu před stůl. Přejedu si vlhkým jazykem rty, zakloním mírně hlavu dozadu, podívám se na něj a dobře vidí, jak jsem lačná. Pootevřu pusu. Šéf mi svůj pulzující ocas ještě na chvíli dá do pusy. Cítím, jak je celý ode mě vlhký. Moje chuť za chvíli přejde do sladké odměny, na kterou mám neskutečnou chuť. Toužím po tom, těším se, až se mi udělá do pusy a vím, že budu muset všechno poslušně spolykat, každou jeho kapičku olížu. Vezmu si ho do ruky, stisknu ho a přejedu párkrát nahoru a dolů. Větší pozornost ale věnuji žaludu a začnu ho sát, je pevně semknutý mými rty. A to je ten zlomový okamžik.

Nechám si ho trochu vyklouznout z pusy a jeho záplava semene se mi nemůže vejít do mé drobné pusinky. Kapky jeho výkonu mám na prsou, ale většinu mám na jazyku. Ještě nepolykám, nechám si ho ještě na okamžik vklouznout do pusy. Vše spolykám a mám ho ještě stále v puse. Stisknu ho rty a a odspodu až nahoru jej olíznu. Vše je ve mně... Stále klečím na kolenou, podívám se na šéfa a oba se pousmějeme. Celý náš divoký vášnivý maraton zakončil můj nadřízený jednou prostou větou:

„Já myslím, že jste přijata.“

Autor: DANA BOUDOVÁ